Pokládka obrubníků vypadá jednoduše. Právě proto ji lidé podceňují. Ve výsledku ale právě chyby při jejich osazení patří mezi nejčastější důvody, proč se dlažba začne rozjíždět nebo deformovat.
První zásadní chybou je nedostatečný výkop. Pokud není obrubník dostatečně zapuštěný, nemá stabilitu. Často se dělá mělký výkop, aby se ušetřil čas. Výsledek je ale krátkodobý.
Druhá chyba je absence betonového lože. Obrubníky položené jen do štěrku nebo hlíny se začnou hýbat prakticky okamžitě. Betonový základ není volitelný – je nutný.
Další problém je špatné vyrovnání. Pokud nejsou obrubníky v jedné rovině, projeví se to nejen esteticky, ale i funkčně. Vznikají nerovnosti, které ovlivňují celou plochu.
Častou chybou je také nedostatečné boční zajištění. Obrubníky musí být fixované betonem i ze stran. Bez toho se mohou vychýlit.
Dalším problémem je ignorování typu podloží. V měkké zemině je potřeba pevnější základ. Pokud se to neřeší, obrubníky se postupně propadají.
Největší chyba je snaha ušetřit na nesprávném místě. Obrubníky jsou konstrukční prvek, ne dekorace. Pokud nefungují, nefunguje celá plocha.